Takže u bazénu, na střeše našeho úplně posledního hotelu, kde jsem začínal tohle psaní, jsem mohl s hrdostí spočítat, že jsme v Tiru nachodili přes 200 km. Je to tak. Giriparadikšu, (to je to obcházení Arunáčaly – 14km) jsme si dali sedmkrát, a každý den jsme, po celé tři týdny, ušli minimálně 6 km nahoru na horu a dolů...
Jezdíme už pár let, přes Vánoce, na stejné místo. Do Tiruvannamalai ve státě Tamil nadu, v jižní Indii.
Je absurdní se loučit, když jsme jedno, ale přece…
Musely se hlavně obrousit všechny zbytky zeleného nápisu 10°, aby víčka piva vypadala jako uzávěry takzvané osmičky. Aby byla stříbrná, čistá. S nimi již Karel mohl jít do práce, a beze strachu ukázat tašku vrátnému. Psal se rok 1973. Lachema Kaznějov, v obci kde jsem vyrůstal, byla na vrcholu produktivity, zaměstnávala 4000 lidí a měla přísné...
"Víš, Yakeene, my tady závisíme jeden na druhém mnohem víc než vy v Evropě. Třeba peníze, od té doby co vyděláváme, já i můj bratr dáváme mámě a ta nám z nich dává zpět, když je potřebujeme. Ale nejdřív se s ní a s tátou, o tom, za co je chceme utratit, poradíme. Stejně tak táta. Ať už vydělá rupii,...
Představte si, že máte starou, trochu praštěnou tetu. Do jejího zanedbanýho domečku se každýmu nechce. Ve vesnici je tolik jiných a pěknějších stavení. Pravda, snadno šlápnete na dvorku do slepičince, když nepřijdete vhod, tetka vás může přetáhnout hadrem, ale někdy, když si s ní dáte čaj a buchtu na zahradě za domem, najednou se čas zastaví, ona...
Poslední zápis jsem psala v hotýlku v Kasolu, kde jsme zůstali 4 noci. To bylo v údolí řeky Parvati, která je teď na začátku dešťů pěkně divoká.
Tak jo, jdeme smlouvat o cenu hotelu na téhle straně Gangy, vždyť je to fuk, kde budeme. Dny ale trávíme nakonec na opačném břehu, je to necelá hoďka procházkou z kopce přes druhý most. Na pláži u řeky je asi nejlepší teplota v Rišikéši, tu a tam dokonce zavane větřík, ve stínu se dá to horko celkem přežít. Yakeen...
Dříve jste museli znát, číslo a jméno vlaku, jinak vás od okýnka na nádraží vyhodili! Ale předtím, jste se museli, hroznem Indů, k tomu okénku prodrat! A Indové jsou v hroznech u okének neuvěřitelně kontaktní. Tělo na tělo, natahují jeden přes druhého ruku k okénku, 20, 30 nebo bůh ví, kolik chlápků.
Konečně večerní Pahar Ganj, a tam jsme již snadno koupili jízdenky na ráno do Rishikéše za přiměřených 500 rupek. Satyjka byla odpočinutá, a my byli páni našeho osudu. Ráno jsme vstali v 5, a do odpoledne klimbali v busu.